Silnější konkurence přes virtuální operátory, přivedení 4. operátora při dražbě frekvencí sítí 5G a novelizace Zákona o elektronických komunikacích jsou cestami, jak snížit ceny mobilních dat v Česku na příznivou úroveň Polska a Rakouska.

Vysoké ceny mobilních služeb zatěžují rozpočty českých domácností a jsou v ostrém kontrastu s mnohem nižšími cenami stejných služeb na srovnatelných trzích  Rakouska a Polska. Operátoři O2, T-Mobile a Vodafone zkrátka ždímají české spotřebitele, co to jen jde. Recept, jak tomu zabránit, se kvůli zanedbání v minulosti a slabé prevenci hledá obtížně, ale vysávání musí skončit.

V minulé aktualitě jsme vyjádřili názor, že se vysoké ceny mobilních dat v ČR mohou stát jedním z volebních témat a že politici s vidinou získání voličských hlasů pomohou Českému telekomunikačnímu úřadu pohnout se zamrzlým trhem.

Šance zde po dlouhé době skutečně existuje. Úřad nemůže dobře fungovat bez legislativní a politické podpory, i když je teoreticky nezávislý. Jeho vedení, Radu ČTÚ, schvaluje vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu, který by měl být osobou, která potřeby ČTÚ do vlády přinese a bude se za ně brát. Skutečnost je zcela jiná. Ministerstvo pod vedením Jana Mládka si hledělo vlastních zájmů a práci ČTÚ rozhodně neulehčovalo.

Přes Mládkovo ministerstvo prošla kupříkladu novela zákona v r. 2014, která zhoršila postavení spotřebitele, ačkoliv bylo před důsledky novely Úřadem varováno. Mládek neudělal nic pro nápravu vzniklého stavu až do doby, než se do věci vložil předseda vlády Sobotka. Ministerstvo nereagovalo na analýzy ČTÚ, naopak se snažilo přisvojit si některé jeho pravomoci. Je proto úsměvné, když Mládek hledá odpovědnost za vysoké ceny jen u ČTÚ. Sluší se ale připomenout, že ani ČTÚ není bez viny.

Operátoři O2, T-Mobile a Vodafone jednají ve vzájemné shodě a unisono blokuji vstup dalších firem na mobilní trh. Sníží-li jeden z nich cenu, ostatní ho rychle následují. Na jejich chování není nic nepochopitelného: každá firma musí sledovat nabídky konkurence, jinak by přišla o zákazníky. Výrazně nižší ceny stejných služeb u stejných operátorů v příbuzném Polsku a Rakousku a jejich ziskové podnikání ale svědčí o tom, že hladina cen mobilních služeb v ČR je neúměrně vysoká. Pro snížení je nutné oligopol O2, T-Mobilu a Vodafonu oslabit a zvýšit konkurenci mezi operátory.

Jakými prostředky má být předmětem jednání premiéra Sobotky 7.2. s předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a předsedou Českého telekomunikačního úřadu. Pravidla hospodářské soutěže se nijak překvapivě týkají vlastního soutěžení, nikoliv výsledku soutěžení. Prokázat porušení soutěže jen na základě neobvykle vysokých cen by bylo mimořádně obtížné.

Více šancí na úspěch má novelizace Zákona o elektronických komunikacích, budoucí dražby frekvencí pro sítě 5G nebo obecně každá situace, kdy se operátoři bez zásadního souhlasu ČTÚ neobejdou. S ohledem na zkušenosti s chováním O2, T-Mobilu a Vodafonu by k získání respektu Úřadu pomohly i vyšší sankce operátorům za porušování zákona. Na vlídné slovo neslyší a současné sankce jsou jim pro smích.

ČTÚ si bohužel v minulosti i docela nedávno ztížil pozici sám nevyužitím aukce LTE v r. 2013 nebo souhlasem se sdílením sítí mezi dominantními O2 a T-Mobile na úkor menšího Vodafonu. Neúspěšná aukce upevnila oligopol a sdílení sítí nasměrovalo trh k ještě nebezpečnějšímu duopolu.

ČTÚ by každopádně měl trvat na dodržování licenčních podmínek LTE vůči virtuálním operátorům a nebát se ani soudních doher, kterými síťoví operátoři našemu státu drze vyhrožují. Není přeci možné, aby operátoři, kteří soustavně nerespektují nebo dokonce napadají rozhodnutí ČTÚ, mohli na českém telekomunikačním trhu podnikat.

Na závěr si přečtěte vyjádření předsedy ČTÚ Jaromíra Nováka pro Hospodářské noviny. Zajímavý je i rozhovor s šéfem rakouského regulačního úřadu tamtéž. Inu jiný kraj, jiné operátorské mravy.