Navržená novela Zákona o elektronických komunikacích z pera Ministerstva průmyslu a obchodu ČR obsahuje vedle užitečných paragrafů problematický článek o zákazu poskytování služeb spotřebitelům za jiné než zveřejněné ceny. Způsob předložení novely ministerstvem je přinejmenším nestandardní.

Tarify se v posledních dnech staly předmětem předvolebního boje. Slabošský předseda vlády paktující se už i s komunisty si nedokáže nebo nechce poradit s doslova všehoschopným vicepremiérem a voliči ubývají. Zdvihl proto téma drahých mobilních tarifů, jejichž ceny prý sníží.

Výsledek předčí myslitelná očekávání. Prvním hmatatelným výstupem je návrh novely Zákona o elektronických komunikacích (ZEK) předložený Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO). Obsah novely nás na rozdíl od tvrzení MPO vede k závěru, že ministr Mládek chce novelizací buď vysoké ceny tarifů upevnit nebo zabránit zrychlenému projednání novely a znemožnit uzákonění těch článků, které mají zlepšit postavení spotřebitele a zesílit konkurenci.

Návrhu předcházelo hloupé chování ministerstva jakoby řízeného operátory. Počínaje podporou vysokých cen roamingu, obviňováním ČTÚ namísto spoluprácí, tvrzením ministra o elitářském roamingu pro 5% občanů, ostudným vyhrožováním aktivnímu členovi Rady ČTÚ, účelovým přijetím již osmého! náměstka MPO, který se vzápětí představil jako nadutý hulvát neschopný sloužit veřejnosti, absurdním divadlem s nevyvozením osobní odpovědnosti ministra a jeho falešnými tvrzeními konče.

Dodejme, že ani Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se nijak nevyznamenává a léta se nepokusil oligopol O2, T-Mobilu a Vodafonu oslabit, natož rozbít. Prokázat úmyslné jednání operátorů ve vzájemné shodě je sice obtížné a následování konkurence přirozený ekonomický jev, ale vytvářet tlak na operátory možné je - cenové války mezi operátory se v ČR nikdy nekonaly.

Vysoké ceny by měl krotit ČTÚ analýzou trhu a srovnávacími studiemi, především ale promyšlenou a odvážnou regulací, neboť pozdě bycha honit s klackem pokut v ruce a ministrem Mládkem v zádech. Současné ČTÚ přese všechny výhrady hájí právo a spotřebitele a chce na trh přivést konkurenci.

Vraťme se k návrhu novely ZEK. V inkriminovaného novém odstavci 3, § 54, který se nám z více důvodů nelíbí, se píše:

Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací a poskytovatel univerzální služby nesmí při prodeji služeb spotřebitele diskriminovat; zejména nesmí spotřebitelům poskytovat služby za jiné ceny, než jaké byly uveřejněny podle odstavce 1.

Zákaz individuálních cen podle uvedeného paragrafu by byl ku prospěchu operátorů, nikoliv spotřebitelů. Vedl by k úřednímu zabetonování vysokých cen a omezení smluvní volnosti u spotřebitele, který by ztratil poslední možnost tlačit na snížení ceny např. přechodem ke konkurenci. Jakkoli je smlouvání v naší zemi v daném případě oprávněně vnímáno jako nedůstojné a obtěžující.

Operátorům dnes nic nebrání nižší podpultové ceny zveřejnit. Jen oni sami zde vytvořili turecký bazar. Pokud tak učiní, nižší ceny budou automaticky závazné a žádný paragraf ZEK namířený v jádru proti spotřebiteli nepotřebujeme. Směšný je i brekot nad šedými operátory, kteří prý poškozují ceny. Operátoři je sami stvořili a podporovali. Má je snad novela ochránit před sebou samými?

Další návrhy, které si vynutila veřejnost a média, jsou vesměs k dobru spotřebitele. Ujednání o přenositelnosti telefonního čísla do 10 dnů by mohlo omezit agresivní jednání operátorů při udržení zákazníka, urychlit přenos a tím zvýšit konkurenci. Článek ukládající operátorovi povinnost informovat zákazníka o právu odstoupit od smlouvy bez sankcí při jednostranné  změně smlouvy operátorem obrací současný stav, kdy o tom, co je zhoršení smlouvy, rozhoduje operátor.

Novela také zvyšuje pokuty za správní přestupky operátorů až na 50 milionů korun nebo 10% z obratu v pravomoci ČTÚ, mezi které jsou nově zahrnuty delikty související s porušením podmínek přídělu rádiových frekvencí. ČTÚ by tak mohl po zásluze odměnit soustavné a dlouhodobé porušování licencí pro využívání LTE frekvencí operátory O2, T-Mobile i Vodafone.

Je žádoucí, aby se ke všem legislativním úpravám ZEK mohl včas vyjádřit Český telekomunikační úřad, aby legislativa a exekutiva těsně spolupracovaly a připomínky ČTÚ byly před předložením novely vládě zohledněny. V daném případě se tak nestalo a ministerstvo bez konzultace během pouhých několika dnů přípravy - po rocích zahálky - návrh rovnou předalo vládě.

Co dělat, když stát při ochraně spotřebitelů selhává?

Domácnosti jsou při jednáních s operátory v jiném postavení než firmy. Vzhledem k objemu odebíraných služeb prý nemaji dobrou vyjednávací pozici. Skutečně? Ne tak docela. Domácnost může rychle od operátora odejít a předražené mobilní služby kupovat jako vodu nebo elektřinu nemusí.

Operátor je v horší pozici: má vysoké fixní náklady a prakticky žádné variabilní. Domácnost platící 1500 Kč měsíčně mu přinese za 2 roky 36 tisíc korun a téměř nic navíc ho nestojí. Po odchodu zákazníka operátor nedostane ani korunu, ale náklady mu zůstanou. Buďte proto aktivní: porovnávejte ceny, nevěřte marketingovým žvástům, zatlačte na operátora a odejděte, pokud vás zklame či dokonce podvede. Králem je zákazník, žádný operátor.

My budeme dál upozorňovat na klamání a okrádání spotřebitelů operátory, pomáhat uživatelům, vyhledávat aktuálně nejvýhodnější tarify a ceny na trhu a zprostředkovávat jejich koupi. Vždyť výhodné tarify mají operátoři schované právě a pouze pro aktivní zákazníky.